Darkovic patlaninky

Autoblinda AB-41

Autoblinda AB-40 na železničních kolech Před druhou světovou válkou a na jejím počátku byla obrněná auta poměrně oblíbená, skoro bych řekl módní záležitost. Pozdější vývoj konfliktu sice ukázal, že štěstí přeje spíše těžší technice, přece jen, tank má lepší průchodivost terénem, může být lépe pancéřován a většinou i lépe vyzbrojen. Zejména v pozdějších fázích konfliktu se tak obrněná auta stávala užitečnými při bojích ve městech, proti měkkým cílům, proti živé síle. Policejní úkoly zastávala ale od samého začátku, později k nim přibyly i akce protipartyzánské. Ze stejného důvodu vzikla i obrněná auta Autoblinda AB-40 a vylepšená verze AB-41. První verze vzniká roku 1939. Motor je v zadní části, věž je spíše v přední části. Ve věži je kulomet a druhý je v korbě, situovaný tak, aby mohl chráni zadní polosféru. Vozidlo má dvě řídící stanoviště, jedno vepředu a jedno vzdau. V případě nutnosti vyklidit pole tak mohl řidič přelézt a řídit pohodlněji směrem vzad. Vozidlo mělo rejdovací všechna kola. V roce 1940 je posílena výzbroj ještě jedním kulometem ve věži a takto je vozidlo zařazeno do služby u koloniální policie a v jízdních jednotkách armády pod označením AB-40. Některé stroje Ab-40 byly vyzbrojeby kanónem ráže 20 mm ve věži z lehkého tanku L 6/40. Toto řešení se natolik osvědčilo, že v modernizované verzi AB-41 již bylo standardemn. AB-41 nahradila AB-40 poměrně rychkle, čistokrevných AB-40 bylo vyrobeno jen málo.
Autoblinda AB-41 AB-41 bylo na svou dobu velmi moderně řešené a poměrně výkonné obrněné auto. Jedinou slabinu představovala převodovka, vozy trpěly neustálými problémy s řazením rychlostí. Hlavní výzbroj tvořil ve věži lafetovaný kanón Breda 35 ráže 20 mm. Zbraň vznikla úpravou protiletadlového děla. Vozidlo si vezlo kolem 450 nábojů pro tuto zbraň. Spolu s ním byl ve věži lafetován kulomet Breda 38 ráže 8 mm, vyvinutý speciálně pro použití v obrněných vozidlech. Další stejný kulomet chránil zadní část vozidly - byl, jako ostatně od samého začátku, lafetován v zadní části bojového prostoru, v korbě nad motorem. Zásoba pro každý z nich byla kolem 1 000 nábojů. Každý čtvrtý stroj měl úpravu, umožnující montovat protiletadlový kulomet na věž. Podle oblasti nasazení měla vozidla buďto běžné pneumatiky, nebo speciální písečné. Existovala le i sada kol železničních - ta byla doplněna ještě o signální soustavu, a přídavná světla. Takto byly velmi často využívány proti partyzánům na Balkáně, zejména v Jugoslávii. Byly snahy ještě posílit výzbroj, například dělem ráže 47 mm (AB-43), nebo snést věž a osadit stroj německým dělem ráže 50 mm, ale to už Italové nestihli. Koncem roku 1942 se nacházelo kolem tří set AB-41 ve službách armády a blíže neurčený počet pak u koloniální policie.
Technické údaje:
Obtiskový aršík nabízel celkem čtyři možnosti. Dvě zbarvení italské armády, jednou Wehrmacht a koloniální policii. Nakonec jsem se rozhodl právě pro ni. Je to sice jen jednobarevná kamufláž, ale obtisky, obsahující italské barvy jsou zase celkem pestré. Takže jsou celkem výrazné i zaprášení pískovým pigmentem. Rád bych také zmínil písečné pneumatiky - zde se jedná o resinový doplněk. Dále pak bylo možné otevřít příklopy na věži, této možnosti jsem samozřejmě využil. Shrnutí: Polizia Africana Italiana, Tunisko, někdy v roce 1943.

model Autoblinda AB-41 model Autoblinda AB-41 model Autoblinda AB-41
model AUtoblinda AB-41 model Autoblinda AB-41
Vytvořil Dark, 5.5.2011